Juvenilní idiopatická artritida
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je onemocnění dětského věku a stejně jako u revmatoidní artritidy se jedná o onemocnění zánětlivé a chronicky probíhající. Stejně tak se u JIA předpokládá, že jednu z klíčových rolí zde hraje poškození imunitního systému. Ten pak nedokáže odlišit buňky tělu vlastní od těch cizorodých, napadá je a poškozuje. Vlastní příčina nemoci však známá není, což vyjadřuje právě termín idiopatická.
Existuje několik podtypů této choroby, které jsou rozdělené jednak podle počtu postižených kloubů, jednak podle přítomnosti dalších přidružených projevů, jako jsou například horečky:
- Systémová forma JIA postihuje asi 10 % pacientů a kromě postižení kloubů se u ní vyskytují tzv. systémové příznaky jako horečka, vyrážka, zvětšení jater či sleziny, bolest svalů apod.
- Polyartikulární forma JIA postihuje více než 5 kloubů během prvních 6 měsíců onemocnění a dělí se dále na séronegativní a séropozitivní.
- Oligoartikulární forma JIA postihuje méně než 4 klouby během prvních 6 měsíců onemocnění a dělí se dále na perzistující a rozšířenou.
JIA může potrápit i vaše dítě
Toto onemocnění postihuje asi 30–150 dětí ze 100 000, a to do věku 16 let. Co se týče dědičnosti, předpokládá se určitá vrozená dispozice ke vzniku a rozvoji tohoto onemocnění. Na jejím podkladě pak například infekce může spustit nerovnováhu v imunitním systému a tím rozvoj nemoci. Proto odborníci mluví o tzv. multifaktoriálním onemocnění, tedy vznikajícím na podkladě kombinace vrozených faktorů a vlivů prostředí.
Příznaky nemoci
Hlavním projevem, se kterým se dítě setká, je zánět kloubu. A jak už to u zánětů bývá, ty se projevují bolestí, otokem a omezením hybnosti. Bolest vnímá každé dítě jinak, a tak ačkoliv se některé děti cítí dobře, jiné se snaží zaujmout úlevovou polohu a postiženou končetinu šetří. To pak v důsledku může vést k ochabnutí a zkrácení okolních svalů a poruše funkce končetiny. Stejně jako u dospělých s revmatoidní artritidou objevuje se i u dětí ranní ztuhlost.
Z dalších příznaků se může objevit:
- zvýšená teplota postiženého kloubu,
- citlivost na dotyk,
- výpotky v kloubech,
- únava,
- zvýšená teplota,
- v důsledku ranní ztuhlosti například kulhání.
Bohužel se jedná o poměrně agresivní onemocnění, a tudíž může už po velmi krátké době, obzvlášť není-li zánět léčen, dojít k závažným poruchám. Dojde k postižení chrupavky a růstové ploténky, která je probíhajícím zánětem aktivována k rychlejšímu růstu. A výsledkem je prodloužení končetiny.
Jednou z možných a bohužel také závažných komplikací je oční zánět. I ten má chronický charakter a je nebezpečný v tom, že v počátcích nemusí činit vůbec žádné obtíže. Proto myslete na prevenci a pravidelné prohlídky u očního lékaře, který dítě vyšetří pomocí tzv. štěrbinové lampy.
Diagnostika onemocnění je problematická
A opět jsme u klasického postupu. Jako první je nezbytné odebrat od rodičů podrobnou anamnézu a následně dítě fyzikálně vyšetřit. Jako další je na řadě odběr krve. Z laboratorních vyšetření nás bude zajímat sedimentace, C-reaktivní protein a hladina bílých krvinek, tedy zánětlivé parametry. Pomocnou úlohu má také stanovení revmatoidního faktoru či tzv. antinukleárních protilátek.
Je to opravdu tak vážné?
První otázkou rodičů dítěte s JIA bývá většinou prognóza. Velký význam zde má především včasné zahájení léčby, přičemž pokroky dosažené v léčbě v posledních letech velmi příznivě ovlivnily i dlouhodobou prognózu JIA. U systémové formy obvykle dojde dříve či později k navození dlouhodobé remise, tedy stavu, kdy onemocnění přestane být aktivní, neboť systémové projevy v průběhu let ustupují ve frekvenci i intenzitě.
Jak onemocnění léčit
Asi nejčastěji se setkáme s nesteroidními antirevmatiky, mezi které patří například ibuprofen, a dále s kortikoidy. Podobně jako u dospělých se však i u dětí objevují nežádoucí účinky léků, jen s tím rozdílem, že děti jsou vůči nim vnímavější. Proto by jejich podávání mělo být pečlivě sledované.
Pravidelné cvičení a rehabilitace jsou pak také jedním z klíčů k úspěchu. Vhodné je cvičení několikrát denně a samozřejmě pod dohledem odborného zdravotnického personálu.
Biologická léčba
U dětí postižených JIA poskytuje velmi dobré výsledky také biologická léčba. Jedná se o preparáty vyrobené metodou genového inženýrství, které cíleně působí na struktury stojící za rozvojem JIA. Využívá se blokáda tumor necrosis faktoru alfa (TNF-alfa), a to buď prostřednictvím monoklonálních protilátek proti TNF-alfa, nebo pomocí receptoru pro TNF-alfa. Do první skupiny patří léky jako adalimumab a do druhé etanercept. Kromě nich se využívají ještě:
- anakinra – rekombinantní antagonista receptoru pro interleukin-1,
- tocilizumab – monoklonální protilátka proti receptoru interleukinu-6,
- rituximab – monoklonální protilátka proti CD20 pozitivním B-buňkám,
- abatacept – látka zabraňující aktivaci T-lymfocytů.
Pro léčbu artritidy u dětí byl zatím jako jediný schválen etanercept. Dosud publikované studie prokázaly jeho dobrou účinnost a zároveň bezpečnost.