Revmatické choroby

Mezi revmatické nemoci, které je možné pomocí biologické léčby ovlivnit, patří zejména:

• revmatoidní artritida,
• JIA (juvenilní idiopatická artritida),
• psoriatická artritida,
• Bechtěrevova nemoc
• systémový lupus erythematosus.

Biologické přípravky jsou zacíleny na imunitní systém, kde blokují činnost určitých buněk. Zatímco i jiné možnosti léčby ovlivňují imunitní systém organismu, je účinek biologických přípravků specifičtější, a tudíž bezpečnější.

Mezi další výhody patří, že biologická léčba svým působením neovlivňuje a nepoškozuje ostatní buňky a orgány lidského těla. Navíc má ve skoro třech čtvrtinách větší účinnost než klasické postupy.

Biologická léčba přichází ke slovu tehdy, kdy selhaly jiné přípravky, například metotrexát. U takových pacientů dosahuje biologická léčba účinnosti až v 70 % případů. Typicky se používají protilátky, cytokiny a inhibitory cytokinů, případně antagonisté receptorů. Ty se navážou na látky způsobující a podporující zánět, čímž účinně sníží jejich působnost a zmírní průběh zánětu.

Klinický efekt nastupuje rychle, řádově ve dnech a týdnech, a kromě klinické účinnosti dochází i ke zpomalení rentgenové progrese onemocnění. Tím biologická léčba vrací pacienta do normálního pracovního i společenského života, a to bez bolesti.