Novinky
Biologická léčba – naděje v boji s rakovinou
Léčba rakoviny patří mezi největší výzvy současné medicíny a také mezi oblasti, na které se nejvíce zaměřuje pozornost farmaceutických firem vyvíjejících nové léčebné přípravky.
Léčba rakoviny patří mezi největší výzvy současné medicíny a také mezi oblasti, na které se nejvíce zaměřuje pozornost farmaceutických firem vyvíjejících nové léčebné přípravky. V posledním desetiletí přitahují pozornost především preparáty biologické léčby, které v léčení některých typů nádorů zaznamenaly pozoruhodný úspěch.
Protilátky bodují
V současné době je na trhu více než dvacet přípravků biologické léčby používaných v onkologii. Ty se podle své struktury rozdělují do tří skupin: některé patří mezi nízkomolekulární látky (přípravky s malou molekulou), některé mezi takzvané fúzní proteiny a zbývající jsou označovány jako monoklonální protilátky. A právě tyto protilátky zaznamenaly na trhu léčiv největší úspěch – dokážou na sebe totiž velmi silně vázat molekuly podporující růst rakovinových buněk, a tak těmto molekulám brání v jejich funkci.
Kombinace léků a rozšiřování působnosti
Úspěch mnoha přípravků biologické léčby je založen na jejich společném užívání s tradičními protirakovinovými léky (např. chemoterapií). Ačkoliv samy o sobě někdy nedokážou pacientům výrazně pomoci, pokud se aplikují společně s klasickou chemoterapeutickou léčbou, bývají mnohdy velmi účinné. Dalším současným trendem v biologické léčbě je rozšiřování indikací – tedy že lék původně schválený pro použití u jediného konkrétního nádoru se postupně začíná používat také u dalších typů rakoviny, u kterých se prokáže jeho účinnost. Právě rozšiřování indikací stojí za velkou částí úspěchu přípravků biologické léčby v současné onkologii.
Výhled do budoucnosti
Bez ohledu na biologickou léčbu a nové možnosti, které přináší, zůstává léčba rakoviny velkým problémem dnešního zdravotnictví. Jednou z potíží je značná různorodost jednotlivých nádorů, byť i stejného typu. Protože nádorové buňky velmi snadno mutují, a tak mění své vlastnosti, mohou se různí pacienti se stejným typem nádoru navzájem lišit v tom, jak reagují na léčbu konkrétním přípravkem. Do budoucna se proto budou pravděpodobně rozvíjet vyšetřovací metody, pomocí nichž dokážeme předem odhadnout, který přípravek bude pro daného pacienta nejúčinnější.
(vek)
Zdroj: Saurabh Aggarwal: Targeted cancer therapies. Nat Rev Drug Discov. 2010 Jun; 9 (6): 427–8.