Novinky
Stres střevní záněty zhoršuje. Šest tipů pro duševní vyrovnanost
Napětí a psychické problémy nás trápí více než dřív. Existuje vůbec souvislost mezi stresem a střevním zánětem? A může odborná psychologická pomoc něco zlepšit? Nabízíme nejen vědecké důkazy, ale i námět k zamyšlení.
Stres je reakce organismu na stav ohrožení. V době vývoje člověka takové ohrožení představovalo setkání s predátorem či divoká bouře – tedy momenty, ve kterých bylo třeba rychle jednat. Stresová reakce neprobíhá jen v naší mysli, ale napříč celým organismem. Dojde k vyplavení adrenalinu, zrychlení srdečního tepu, zvýšení hladiny cukru, aby byl dostupný pro svalovou práci – zkrátka k přípravě na boj či na útěk.
Fenomén moderní doby
Co ale stresuje člověka dnes? Nadbytek učiva ve škole, blížící se termíny v práci, neshody v domácnosti, pohyb v přelidněných městech, … Toto již nejsou momentální stavy ohrožení, ale chronický stres. Reakce organismu se v této situaci mění. Místo adrenalinu je vyplavován kortizol, vznikají dlouhodobé změny v metabolismu, člověk časem tloustne, je porušena jeho glukózová tolerance a imunitní funkce. Ne nadarmo se stresu přisuzuje podstatná role ve vzniku nemocí a ve zhoršování jejich průběhu. Ani nespecifické střevní záněty nejsou výjimkou.
Psychosomatika není výmysl
O tom, že stres a s ním spojené poruchy nálady mají negativní dopad na střevní záněty, mají vědci již jasné důkazy. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida jsou někdy dokonce řazeny mezi takzvaná psychosomatická onemocnění. Tedy taková, která mohou vzniknout jako důsledek psychických pochodů. Je naprosto mylné považovat tento typ chorob za výmysly pacientů. Vždyť negativní vliv stresu a deprese na imunitu se dá bez problémů změřit. Imunitní systém prostupuje celým organismem, má vliv na jeho zdraví a integritu a nespecifické střevní záněty jsou koneckonců autoimunitní onemocnění.
Těžké hodnocení
Jestliže o vazbě psychiky a střevních zánětů není pochyb, logicky se nabízí úvaha, že odborná psychologická pomoc by měla stav pacientů s těmito nemocemi zlepšovat. Takovou teorii je bohužel těžké vědecky ověřit. Hlavně proto, že do ní vstupuje příliš mnoho proměnných – osobnost pacienta, charakter jeho psychických potíží, volba psychologické intervence, tíže jeho střevního zánětu, užívané léky atd. Studie prováděná na skupině nemocných, z nichž každý je ve svých potížích naprosto odlišný, nemůže zákonitě dojít k příliš vypovídajícímu výsledku.
Za pokus to stojí
Výzkumy však ukázaly, že až třetina pacientů s nespecifickými střevními záněty by takovou pomoc uvítala. Pak se tedy nabízí otázka: Je vůbec zásadní vědět, zda psychologická intervence zmírní střevní zánět, či ne? Může ho zlepšit, nemusí − ale především může pomoci duši, která je pro celkovou pohodu člověka mnohem podstatnější než tělo. Mezi přístupy směřující k psychické pohodě, z nichž některé můžete provádět i sami a jiné pod dohledem odborníka, patří:
- tělesné cvičení,
- aktivnější společenský život (např. pacientské skupiny),
- mindfulness meditace čili cvičení všímavosti,
- hypnóza,
- kognitivně-behaviorální psychoterapie,
- antidepresiva.
Buďte sami k sobě upřímní, nezlehčujte své problémy a vyhledejte si o jednotlivých možnostech více informací. Pokud máte pocit, že by vám nějaký z řízených přístupů mohl prospět, nebojte se požádat svého gastroenterologa o doporučení k psychiatrovi. Není zač se stydět a není moudré nechat se svými potížemi trápit příliš dlouho.
(luko)
Zdroj:
www.medscape.com