Novinky
Cílená léčba v onkologii: pohled do zákulisí
Biologika jsou léky, které blokují růst a šíření nádoru ovlivněním specifických molekul, jež jsou zapojeny právě v procesu nádorového bujení. Způsobů, jak je správně nasměrovat, je několik.
Rozdílů mezi běžně užívanou chemoterapií a cílenou onkologickou léčbou je hned několik:
- Terapie biologiky je zamířena na určité cílové molekuly, které jsou spojeny s rakovinou, zatímco standardní chemoterapie zasahuje všechny rychle se dělící buňky – zdravé i nádorové.
- Cílená léčba je uvážlivě vybírána či vytvářena, aby působila na zvolený cíl, zatímco chemoterapie byla vybrána, protože zabíjí buňky.
- Cílená terapie má zpravidla charakter cytostatika – blokuje nádorové bujení –, kdežto chemoterapie je cytotoxická – zabíjí nádorové buňky.
Důležité je správné zaměření
Vývoj nového biologického léku vyžaduje identifikaci dobrého cíle – tedy takového, který hraje důležitou úlohu v růstu nádorových buněk a jejich přežívání. Přístupů k této problematice je hned několik.
- Je možné porovnat množství individuálních bílkovin v nádorových buňkách s množstvím v těch zdravých. Pokud se najde protein, který není přítomen v buňkách normálních, ale je v buňkách nádorových či je v nich zastoupen v mnohem větším množství, je možné takovou bílkovinu použít jako cíl. Aby byla situace ideální, bílkovina by měla být nějakým způsobem zapojena v mechanismu růstu a přežívání nádorové buňky. Příkladem může být molekula HER-2, která je ve zvýšené míře přítomna na povrchu nádorových buněk u rakoviny prsu či žaludku a proti níž jsou vyráběny některé léky.
- Další možností je zjistit, zdali nádorové buňky neprodukují nějak pozměněný protein, který napomáhá zhoubnému bujení. Může jít třeba o melanomy, jejichž buňky tvoří pozměněný BRAF protein, důležitý pro růst.
- Dále vědci zkoumají rozdíly v chromozomální výbavě nádorových buněk. Stane se, že chromozomální abnormalita vyústí například ve spojení dvou dříve oddělených genů, jež pak dává vzniknout novému proteinu, který podporuje nádorový růst. Takové proteiny pak mohou být vhodným cílem, jako je tomu i u některých leukémií.
Vše pro přesný zásah
Pokud vědci identifikovali cíl, dalším krokem je vývoj látky, která ho najde a zároveň jej „zneškodní“. Nejedná se o destrukci v pravém slova smyslu. Lék má za úkol zabránit vytyčenému cíli v jeho normální práci a tím zabránit růstu či přežívání nádorových buněk. Takový přípravek pak může snížit aktivitu cílové molekuly anebo může bránit jejímu navázání na jinou molekulu, kterou potřebuje pro signalizaci růstu.
(boba)
Zdroj: www.cancer.gov