Novinky
Rakovina hlavy a krku: Výskyt roste, rizik je mnoho!
Nádory hlavy a krku nepatří mezi ty nejběžnější, ovšem množství případů stoupá. Každý rok jsou diagnostikovány tisíce nemocných. Tento trend samozřejmě souvisí i s naším životním stylem. Prozradíme, jak rakovinnému bujení nedat šanci.
Mezi nádory hlavy a krku řadíme různé zhoubné útvary, které se tvoří v oblasti hrdla, hrtanu, nosu, vedlejších nosních dutin, úst a slinných žláz. Většina z nich patří mezi tzv. dlaždicobuněčné karcinomy. Tento typ nádoru se odvíjí z dlaždicových buněk, které pokrývají sliznice ve výše jmenovaných oblastech. Tumory slinných žláz jsou nejčastěji tzv. adenokarcinomy, tedy tvořené ze žlázových buněk. Pro mnoho z nás jsou tyto nádory neznámou, ale jejich výskyt každým rokem roste – tvoří asi 3 % všech zhoubných onemocnění. Ročně jimi po celém světě onemocní zhruba 360 000 lidí a 200 000 osob na ně zemře.
Kdy je vhodné zpozornět
Jelikož se jedná o různé lokalizace nádorů, projevy se mohou lišit. Podívejme se na některé z nich.
- Dutina ústní (rty, jazyk, sliznice tváře, dásně). Obvyklým příznakem problému jsou neustupující vřídky či hmatná bulka v ústech. Často bývají bolestivé.
- Hrtan. V případě zhoubného bujení se mohou objevovat změny hlasu, například trvalé chraptění. Dále potíže s polykáním, hlasité dýchání či dušnost, trvalý kašel a otoky krku.
- Slinné žlázy. Nejčastěji bývá postižena příušní žláza, která se nachází mezi tváří a uchem. K příznakům patří otok tváře, ale i úst či krku – ne vždy to však znamená zhoubné onemocnění. Objevit se může i ztráta citlivosti tváře na jedné straně či pokles koutku.
- Nos a vedlejší nosní dutiny. Nádory zde se mohou projevovat jako krvácení z nosu, trvající pocit „ucpání“ nosu (nejčastěji pouze na jedné straně), oslabení čichu či hojná sekrece. Příznaky často připomínají i běžné nachlazení.
Hlavní viníci jsou dva
Jsou známé dva zásadní rizikové faktory, které se podílejí na rozvoji rakoviny hlavy a krku – těmi jsou kouření a alkohol. Konzumace cigaret, doutníků, vodní dýmky i žvýkání tabáku k výskytu nádorů hlavy a krku přispívá významně. Až 85 % pacientů tvoří kuřáci. Zároveň kouření také zhoršuje prognózu onemocnění. Lidé, kteří často a ve velkém množství pijí alkohol, jsou další rizikovou skupinou. Zvláště se u nich vyskytují nádorová onemocnění úst, hltanu, hrtanu a jícnu. Kombinace obou zlozvyků pak nebezpečí vzniku zhoubného bujení zvyšuje ještě více.
Všeobecné ohrožení
Mezi další známé rizikové faktory patří:
- dlouhodobé vystavování se slunečnímu záření (opalování často souvisí s karcinomy rtů a kůže na hlavě a krku),
- infekce HPV virem, který je přenášen pohlavními aktivitami a podle nových výzkumů může hrát roli při rozvoji některých typů rakoviny,
- EBV virus, tedy virus infekční mononukleózy,
- pohlaví, věk, rasa (muži jsou asi 2× náchylnější k rozvoji nádoru hlavy a krku, stejně tak jako osoby starší čtyřiceti let),
- nedostatečná ústní hygiena,
- znečištěné ovzduší.
I když zatím nebyl nalezen způsob, jak těmto typům onemocnění stoprocentně zabránit, účinná je zejména prevence. Tedy skončit s kouřením a alkoholem, pravidelně používat opalovací přípravky a dbát na důkladnou ústní hygienu.
Možností léčby je víc
Pokud je onemocnění diagnostikováno včas, bývá léčitelné. Základním cílem terapie je eliminace nádoru, ale zároveň zachování okolních nervů a orgánů bez poškození. Léčebné metody se mezi sebou mohou i kombinovat (například operace a ozařování). Jejich výběr závisí na mnoha faktorech – na typu a pokročilosti onemocnění, možných nežádoucích účincích a samozřejmě i na preferencích pacienta.
- Chirurgická léčba. Cílem operace je vyjmutí nádorové masy a často i odstranění zasaženého okolí. Používají se různé technologie (laser, vyříznutí apod.). Někdy je nutné odstranit též mízní uzliny v oblasti obličeje a krku. V případě rozsáhlých tumorů může být nutná i rekonstrukční plastická operace.
- Radiační terapie. Jde o ozařování ložiska. Proces obvykle sestává z určitého počtu záření za dané časové období. Nejčastěji je užíváno ozařování zevní. Stejně jako jiné léčebné metody má i tato terapie vedlejší účinky. Jednat se může o podráždění kůže v ozařované oblasti, otoky, podkožní jizvení, změny hlasu či obtíže s polykáním.
- Chemoterapie. Zde se ke zničení rakovinových buněk využívá léků. Nejčastěji zabraňují schopnosti buněk se dělit, čímž brání růstu nádoru. Systémová chemoterapie znamená, že je lék aplikován do tělního oběhu a tím distribuován po celém těle. Opět jde o určitý počet cyklů v jistém časové období. Nežádoucí účinky chemoterapie závisí na celkovém zdraví pacienta a dávce léků. Obecně se vyskytuje únava, vyšší riziko infekce, nevolnost, zvracení, ztráta vlasů. Tyto účinky po ukončení léčby většinou vymizí.
Terapie přesně pro vás
Při řešení nádorů hlavy a krku se stále častěji přistupuje také k tzv. cílené léčbě. Jedná se o typ terapie, kdy léčivo cílí na určitý gen, bílkovinu, která je pro daný nádor specifická, případně na tkáň pro nádor nezbytnou k přežití. Blokuje tak růst a šíření tumoru, ale zároveň omezuje poškození zdravé tkáně. Studie však ukazují, že ne všechny nádory mají cílové struktury stejné. Proto lékař nejspíše bude muset přesně vyšetřit geny, proteiny či jiné faktory, které charakterizují typ nádoru, kterým trpíte. Tak lze co nejpřesněji zvolit pro vás nejefektivnější léčbu. V terapii nádorů hlavy a krku bývá často cílem receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR), jehož blokátory jsou pro léčbu užívány. I cílená léčba má své nežádoucí a vedlejší účinky, které se odvíjí od daného typu biologika. Proto se vždy informujte u svého lékaře.
(cean)
Zdroje:
www.nhs.uk
www.cancer.net