Novinky
Vláknina ve stravě lidí s IBD – škodí, nebo pomáhá?
Pro osoby trpící nespecifickými střevními záněty je výběr stravy nesmírně důležitý. Jenže v odborných pojmech je občas těžké se vyznat. Co znamená bezezbytková dieta? A jaký je rozdíl mezi rozpustnou a nerozpustnou vlákninou? Prozradíme nejčastější dietní omyly pacientů s IBD.
Vláknina je stavební látkou rostlinného těla, kterou lidský organismus neumí strávit. Vyskytuje se v ovoci a zelenině, semínkách, ořechách a celozrnných potravinách. Už jste slyšeli, že se jí lidé s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou mají vyhýbat? Není to tak docela pravda.
Záleží na správné volbě
Vlákninu můžeme rozdělit na dva typy. Třídí se podle rozpustnosti ve vodě, schopnosti střevních bakterií ji trávit (fermentovat) a její schopnosti vázat vodu a tím zhušťovat stolici.
- Rozpustná vláknina. Zpomaluje průchod potravy střevem, pomáhá zhustit stolici. Je trávena střevními bakteriemi. Vyskytuje se v luštěninách, ovesných vločkách, bramborách a některých druzích měkkého ovoce, zejména v banánech.
- Nerozpustná vláknina. Ta naopak postup potravy střevem zrychluje, zvyšuje množství stolice a ulevuje od zácpy. K její fermentaci střevní mikroflórou téměř nedochází. Je obsažena hlavně v celozrnném pečivu a rýži, žitné mouce, různých semínkách, v některé zelenině a ovocných slupkách.
Když člověk zažívá vzplanutí nespecifického střevního zánětu, nerozpustné vláknině by se měl vyhýbat. Naopak vláknina rozpustná může být pro jeho zdraví prospěšná.
Dieta pod dohledem odborníků
Během relapsů, kdy se znovu objeví průjmy, v době po operacích nebo při hrozbě střevní obstrukce vám bude doporučována takzvaná bezezbytková dieta. Ta je sestavená tak, aby množství zbytků vylučovaných stolicí bylo co nejmenší. Ze stravy se nevyjímá jen nestravitelná nerozpustná vláknina, ale i další potraviny zvyšující objem stolice: například červené maso, mléčné výrobky a tučné potraviny.
- Bezezbytková dieta je velmi přísná a po delší době by mohla vést k nedostatku některých živin. Proto ji dodržujte jen po omezenou dobu.
- Před jejím začátkem se dobře informujte u svého lékaře či výživového poradce.
- Poté, co se příznaky zánětu zlepší či zmizí, zkuste zařadit do stravy i malé množství celozrnných výrobků či na vlákninu bohatšího ovoce a zeleniny. Nové potraviny zkoušejte vždy v malých množstvích.
- Nezapomínejte na dostatečný pitný režim.
Otazníky ohledně rozpustné vlákniny
Při fermentaci rozpustné vlákniny střevními bakteriemi vznikají takzvané „mastné kyseliny s krátkým řetězcem“. Ty vyživují buňky střevní sliznice a mají na ni protizánětlivý efekt. To napovídá, že by rozpustná vláknina mohla být pro osoby s nespecifickými střevními záněty naopak prospěšná. Dokonce i bezezbytkové diety někdy povolují banány a loupané vařené brambory jako její zdroj. Spolehlivý vědecký důkaz o tom, že by tato vláknina pacientům pomáhala, však zatím nemáme. Podobný důkaz o prospěšnosti ale bohužel neexistuje ani u bezezbytkové diety. Je jasné, že u některých pacientů po operaci či s hrozící střevní obstrukcí kvůli zúženým úsekům střev má tato dieta smysl. U ostatních by ale mělo její nasazení být sledováno a v případě nevýznamného výsledku přehodnoceno, aby se člověk neomezoval zbytečně.
Jakékoliv změny v jídelníčku či své názory na ně nejprve sdělte svému gastroenterologovi. Ten má být vaším hlavním partnerem na cestě za kvalitním životem s nespecifickými střevními záněty.
(luko)
Zdroje:
https://med.virginia.edu