Novinky
Biologika snižují riziko infarktu u lidí s lupénkou
Cílená léčba změnila osudy tisícovkám lupénkářů. Nezvladatelné případy chronického zánětu kůže konečně nalezly důstojného protivníka. Nový výzkum však ukazuje, že látky potlačující funkci specifické molekuly imunitního systému také snižují riziko vzniku infarktu myokardu.
Zabiják číslo jedna
V poslední době se stále více obáváme nádorového bujení. Titulky v médiích přináší stále nové hrůzostrašné zprávy o rakovině. Jsou to ale onemocnění srdce a cév, jež připravují ročně o život desetitisíce našich obyvatel. Podle statistik na nádory umírá asi 30 % pacientů, kdežto na kardiovaskulární nemoci kolem 60–70 %. Infarkt myokardu, cévní mozková příhoda či srdeční selhání jsou tak zabijákem číslo jedna. Zčásti musíme hledat vinu sami u sebe. Za obrovským počtem úmrtí na choroby srdce a cév totiž stojí špatná životospráva. Kouření, přejídání se a nadměrné holdování alkoholu našemu srdci moc neprospívají. Pro jedince podstupující cílenou léčbu je tak nový výzkum rozhodně dobrou zprávou. Lékaři zjistili, že cílená léčba snižuje riziko vzniku infarktu myokardu až o 75 %!
Potlačení celkového zánětu
Lupénkáři podstupující cílenou léčbu mají další důvod k radosti. Léky potlačující funkci tumor nekrotizujícího faktoru, mezi něž patří infliximab a golimumab, ochraňují zdraví našich srdcí. Pozitivní přínos cílené léčby byl zaznamenán pouze v případě terapie lupénky, u psoriatické artritidy nebyl benefit natolik zřejmý. Výzkum zahrnoval kolem devíti tisíc lupénkářů, z nichž necelé dvě tisícovky podstupovaly léčbu potlačující výše zmíněný působek imunitního systému. Podle propočtů snížila cílená léčba riziko vzniku infarktu o necelých 75 %. V případě psoriatické artritidy se podařilo snížit riziko infarktu pouze o 14 %.
Systémový zánět, jež je pro lupénku typický, může stát za vznikem kardiovaskulárních nemocí. Zánětlivý stav nejspíše urychluje proces aterosklerózy neboli kornatění tepen. Právě ateroskleróza je hlavní příčinou vzniku infarktu, ale i cévní mozkové příhody či ischemické choroby dolních končetin. A proč se nedaří obdobného úspěchu dosáhnout i při léčbě psoriatické artritidy? Důvodem může být fakt, že v případě psoriatické artritidy je systémový zánět mnohem silnější, než je tomu u samotné lupénky. I přes terapii účinnými léky se tak nedaří snížit intenzitu zánětu na hladinu, jež by nezvyšovala riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí.
Výsledky nového výzkumu jsou rozhodně potěšující. Nicméně potlačení rizika není úplné, a tak i lupénkářům podstupujícím cílenou léčbu stále hrozí rozvoj chorob srdce a cév. Lékaři tedy stále zdůrazňují účinnou prevenci v podobě správné životosprávy a pravidelných lékařských prohlídek.
(holi)
Zdroj: psoriasis.org